Do Hamburku desetkrát jinak

Servisní lety mezi Prahou a Hamburkem s Cessnou C172 sice nepatří k těm složitějším, ale přeci jen deset přeletů po této trase dokázalo připravit zážitky, které se řadí k těm nezapomenutelným. Hlavní roli často hrálo počasí, které zvlášť v zimě dokázalo připravit poměrně zajímavé situace. Mezi ně se řadí ty, jež vám svou krásou vezmou dech, i ty, které mají na svědomí pár šedivých vlasů navíc. 

Na úvod je třeba zmínit, že na popis všech deseti letů bohužel není v časopisu dost prostoru. Ale vzhledem k tomu, že zdaleka ne každý překypoval zajímavostí, zahrnuli jsme jen ty záživnější. Rovněž s lety, na kterých jsme si cestou „odskočili“ do Maroka a Velké Británie, jsme čtenáře Flying Revue již seznámili.

Vůbec první z letů se uskutečnil v září roku 2011 a byl zároveň také přeletem na nové domovské letiště po změně majitele C172 OK-JKV. Tím původním byl od roku 2002 Aeroklub Letňany, pro který se jednalo o první stroj americké výroby ve flotile. Zmíněným novým provozovatelem byl mladý muž, Nektarios Raftis, s nefalšovanou láskou k létání, zdravým respektem a nepřekonatelnou touhou po kariéře dopravního pilota. Jeho čerstvě dokončený průkaz PPL a nepříliš mnoho zkušeností se zahraničními lety mne zavedly do hry jakožto safety pilota. Trošku paradoxně, protože mé zkušenosti byly v tu dobu ještě menší. Zasychající inkoust na mém průkazu doplňovaly jen dva zahraniční lety do Drážďan, ani ne 70 nalétaných hodin a potřebná ICAO angličtina, kterou Neki ještě neměl. Mnoho záludností jsme však v 600 km dlouhém, víceméně rovném letu neviděli a potřebná odvaha tedy přišla tak nějak sama. 

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 62-65 ve Flying Revue č.1/2016.

Na stáncích ho najdete od 7.ledna 2016. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu.  

Členy Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.