GPS Plus aneb jak ještě využít dat získaná za letu

9.4.2017

Satelitní navigace v IFR i VFR létání 7. Sedmý díl seriálu o satelitní navigaci v létání ukazuje další možnosti využití dat získaných za letu.

Další video projektu CaBilAvi (Capacity Building for Aviation) k užívání GNSS (Globálních navigačních satelitních systémů) za letu s názvem GPS plus naznačuje, jaké další využití mohou mít data získaná za letu. Přijímač GNSS má uložen ve své paměti, případně na nějakém dalším paměťovém médiu, nejen zadaný letový plán, ale pochopitelně také reálné údaje o poloze a výšce letadla v průběhu celého letu. Využití těchto dat je mnohostranné.

GPS PlusČlověk, který se dlouhodobě zabývá rozborem nehod, ocení v první řadě ohromný přínos k vyšetření případné letecké nehody. I při rozsáhlé devastaci letadla se obvykle daří data z GNSS zařízení zachránit. Vyšetřovatel se tak dozví o úmyslech pilota i o reálném provádění těchto úmyslů. Mnoho užitečných informací tak přispěje k objasnění nehody. Zveřejnění rozboru nehody pak umožní dalším pilotům vyvarovat se takových situací. Ačkoliv v takových případech bývají zkušenosti mnohdy zaplacené tím nejdražším, totiž lidským životem, jde stále o nemalý příspěvek k bezpečnosti létání.

GPS1

Upusťme ale od chmurných myšlenek a podívejme se na možnosti veselejší. Tak např. velice populární Garmin G 1000 ukládá průběžně na paměťovou kartu údaje, které lze v digitální formě nalézt na stránce AUX (obr. GPS1). Jejich interpretace na mapě v té podobě, ve které ji obvykle používá pilot (obr. GPS2), je pak jen otázkou zpracování těchto dat. Není tedy nijak obtížné získat 3D obrázek z průběhu celého letu. Stejně tak snadné je ovšem automatizovat záznamy z letu a získat tím např. cenné údaje pro zápis do palubního deníku, či do letového zápisníku pilota. Instruktor může s žákem provést rozbor celého letu na obrazovce počítače a v klidu klubovny vysvětlit žákovi chyby, jichž se za letu dopustil.

GPS2
GPS3

Velice užitečnou vedlejší funkcí GNSS zařízení je údaj o směru a síle větru. Díky aktuálním údajům o rychlosti a směru pohybu ze zařízení GNSS lze tyto údaje porovnat s údaji z kompasu a rychloměru. Výsledek výpočtu je k dispozici v reálném čase, a tak pilot zná během letu nejen aktuální směr a sílu větru, ale při přistání má informaci o boční složce větru. Má tedy dostatek informací pro rozhodování o směru či technice přistání s bočním větrem (obr. GPS3).

Sofistikovaná GNSS zařízení obsahují rovněž data o terénu a jeho nadmořské výšce. Kromě řeči barev, která je v každém pilotovi zakódovaná, tedy žlutá „pozor“ a červená „stop“, umí takový systém napomenout pilota i slovem. „Pull up, terrain, pull up!“ uslyší pilot, doufejme, málokdy. (Obr. GPS4 a GPS5). Co zařízení GNSS ještě umí, lze zhlédnout v prvním videu. Ve videu na konci článku se můžete podívat, co je EGNOS a jak funguje.

GPS4
GPS5