Flygvapenmuseum Linköping

Muzeum švédského vojenského letectví, které pro milovníky letecké historie ukrývá ve svých sbírkách mnoho světových leteckých unikátů, sídlí na historické vojenské základně Malmen, která patří armádě již od šestnáctého století.

Švédský průkopník letecví Carl Cederström, známý též jako “Létající baron”, předvedl na tehdejším vojenském cvičišti nadšeným obyvatelům blízkého Linköpingu několik letů již v roce 1911.

Breguet Type IV

Caproni Ca 313

Základy dnešních bohatých sbírek muzea byly položeny díky dvěma velitelům jednotky F3, která na zdejším letišti sídlila. Gösta von Porat a Hugo von Beckhammar si totiž uvědomili, že by byla škoda, kdyby vyřazované typy skončily v plamenech a na šrotištích, a aktivně bojovali za záchranu historických letounů. Po dlouhou dobu byly exponáty nacházející se v různém stavu skladovány v prostorách základny, ale v polovině šedesátých let dostal projekt leteckého muzea zelenou. Za výrazné podpory vedení města Linköping a společností Saab a CVM (Centrala Verkstaden Malmslätt) byly pro muzeum zajištěny budovy a první expozice mohly být v roce 1967 zpřístupněny veřejnosti. Prozatím největší změnou pak prošlo muzeum v roce 2010, kdy byla v rámci celkového rozšíření a rekonstrukce areálu otevřena třetí hala. Rozšíření výstavních prostor dovolilo nejen zařadit další exponáty z depozitářů, ale otevřít i zcela nové expozice.

Cr42 a Ju 86

De Havilland DH.60T Moth Trainer

Vzhledem k tomu, že výzbroj švédského vojenského letectva byla historicky velmi pestrá a Švédsko coby neutrální stát bylo uchráněno hrůz druhé světové války, může dnes letecké muzeum v Linköpingu nabídnout celou škálu velmi vzácných exponátů pocházejících doslova z celého světa.

Fiat CR. 42

Fokker C.V

Sbírky muzea jsou dnes rozděleny do tří hlavních expozic, které kromě vlastních letadel zahrnují na 250 000 dalších výstavních objektů včetně motorů, částí leteckých konstrukcí, modelů a militárií.

Friedrichshafen FF49C

Nejrozsáhlejší z expozic je samozřejmě věnována historii švédského vojenského letectva a zahrnuje celou řadu světových unikátů. Ve Švédsku se totiž zachovala řada vzácných letounů, od Nieuportu IV-G, přes německý Albatros B.II (švédské označení SK 1) a Bréguet C.U-1 (B 1) až po rakouský Phönix DIII (J 1) a domácí švédské stroje Ö 1 Tummelisa a Thulin G.

FVM 01 Tumelissa

Gloster Gladiator

Druhá část expozice věnovaná období mezi válkami je plná hodnotných exponátů. Světovým unikátem je bombardovací Junkers Ju 86K, který doplňují mimo jiné Hawker Hart, Heinkel HD 35, Fokker C.V-E a Gloster Gladiator, který ve Švédsku proslul během akcí švédských dobrovolníků v Rusko-finské válce. Za ním pak následují exempláře strojů, kterými si v době eskalujícího mezinárodního napětí před druhou světovou válkou chtělo Švédsko zajistit silné a technicky vyspělé vojenské letectvo. Z těch nejvzácnějších exponátů je možné jmenovat například italský Fiat C.R. 42, Reggiane RE 2000 Falco 1, americký Seversky/Republic EP-1-106 (P-35) či domácí konstrukce Saab B17 a B18.

Phoenix DIII

SAAB 21 R

Velká část expozice je pochopitelně věnována vynikajícímu domácímu leteckému průmyslu. Období po druhé světové válce bylo mezinárodní postavení Švédska poměrně komplikované. Přes pozici neutrála se Švédsko muselo v období studené války připravovat na válku horkou, které se všichni obávali téměř čtyřicet let, ale která nakonec naštěstí nepřišla. Na rozdíl od období třicátých let nebo druhé světové války však teď měli Švédové k dispozici již rozvinutý a z velké míry soběstačný letecký průmysl a jádro výzbroje letectva tak tvořily bojové stroje vlastní konstrukce.

SAAB 29C Tunnan

SAAB 210

V expozici najdeme zástupce většiny z nich. Těmi nejznámějšími jsou bezpochyby proudové stroje Saab J 29 Tunnan, A 32 Lansen, J 35 Draken a AJS 37 Viggen, které v expozici doplňují v zahraničí zakoupené stroje Hawker Hunter (J 34), Consolidated Catalina, Supermarine Spitfire, nebo De Havilland Vampire a Venom. Potenciálního protivníka pak představuje ruský MiG-15.

SAAB J21

Severski 35

Ústředním motivem třetí haly je příběh letounu DC-3, sestřeleného 13. června 1952 nad Baltským mořem. Stroj vybavený speciálním zařízením pro radioelektronický průzkum zmizel toho dne 50 km východně od ostrova Gotska Sandön. Potvrzení o osudu stroje a jeho osmičlenné posádky však přišlo až po dlouhých padesáti letech, kdy došlo v Rusku k částečnému odtajnění archivů z dob studené války. Za pomoci informací z Ruska bylo konečně možné zahájit pátrání po sestřeleném stroji, který se stal obětí pilota MiGu-15. To bylo korunováno úspěchem v roce 2003, kdy byl vrak DC-3 objeven na mořském dně v hloubce 125 metrů. Švédská vláda za pomoci soukromých zdrojů pak následně financovala nejen jeho vylovení, ale i následné konzervační práce, které proběhly jednak na vojenské základně na ostrově Muskö, jednak přímo v muzeu, kam byl vrak převezen v roce 2009.

Těsně poválečnou výzbroj zastupují Consolidated Catalina a Supermarine Spitfire PR.XIX

Pokud se na svých cestách severskými zeměmi přiblížíte k Linköpingu, nenechte si rozhodně návštěvu muzea švédských vzdušných sil uniknout. Stojí rozhodně za to.

Text: Michal Beran

Foto: A. Pericoli