Expedice Maroko

Skvělé prázdniny, marocké pálící slunce, ale hlavně jedinečná příležitost posunout naše pilotní zkušenosti zase o kus vpřed a zjistit, jak se létá hodně na jih od nás. Taková byla naše letecká výprava do Maroka.

Někteří z vás možná slyšeli o letu západní Evropou, Eurotripu 2012. Právě ten se pro nás stal jakýmsi odrazovým můstkem k dalšímu projektu, který měl nasazenou laťku zvednout zas o nějaký kus výše. Zejména si ale kladl za cíl přinést poznatky i z jiných evropských končin – a nejen evropských. Prvotní dilema „na sever, nebo na jih“ vyhrál nakonec jih, přesněji Gibraltar. Ten už je ale jen pár desítek kilometrů od Afriky, kterou by byla škoda vynechat. Výsledkem byl plán letu z Hamburku přes Verdun, Champagne a Tours do Bordeaux. Odtud do Madridu a následně na samotnou (téměř) nejjižnější část pevninské Evropy, do Gibraltaru. Poté přes průliv do marockého hlavního města Rabatu, dále přes Atlas do Errachidii a cestu Afrikou zakončit ve Fesu. Návrat zpět byl naplánován podél pobřeží Evropy z Gibraltaru do Barcelony, kolem Marseille a Cannes do Benátek. Odtud přes Alpy do Innsbrucku a na závěr do Prahy.

Přípravy

Poloha Maroka nebyla samozřejmě jediným důvodem pro jeho výběr jakožto cílové destinace. Samotná země je zajímavá zejména díky své rozmanité přírodě a tisícileté historii. Na západě je omývána Atlantským oceánem, v jejím středu se nachází pohoří Atlas a na východě přechází v Saharskou poušť. Létání zde bylo pro nás zakryté rouškou tajemství, kterou jsme byli odhodláni odkrýt.

Finální přípravy na let započaly přibližně půl roku předem, podařilo se nám navázat spolupráci s marockým velvyslanectvím v Praze, které nám bylo velkou morální a hlavně informační oporou. Nemalou finanční náročnost projektu bylo rovněž potřeba řešit s předstihem, přeci jen jsou naše osobní zdroje velmi omezené (zejména v případě té stále studující části posádky), a z toho důvodu jsme se rozhodli oslovit řadu společností s prosbou o sponzoring. V posledním měsíci před odletem byla navázána spolupráce s naším generálním sponzorem, kterým se stala letecká společnost ABS Jets. Kromě finanční podpory jsme měli možnost zároveň využít její operační dispečink, o němž bude v textu ještě řeč. Souběžně s tím byly zahájeny samotné letové přípravy; bylo by zvláštní, kdyby šlo vše bez komplikací. V našem případě bychom příliš zvláštností nenašli, a došlo tedy i na problémy. Prvním z nich byla téměř nesehnatelná letecká mapa Maroka. Jeppesen Maroko svými mapami nepokrývá, mapy vydávané americkou armádou, tzv. TPC a ONC, vyšly pro tuto oblast naposledy v polovině 90. let, takže jsou nejen neaktuální, ale prakticky celosvětově vyprodané.