Expedice 100 let - 100 letišť skončila. Stálo to za to, shodují se členové páteřní posádky

Expedice 100 let - 100 letišť    Expedice, pro niž jsme si vytýčili přistát na stovce českých a slovenských letišť, abychom tímto způsobem přispěli k oslavám 100 let česko-slovenského letectví, je u konce. Co přinesla? 

Většinu letů absolvovala posádka ve složení Jiří Pruša a Miloš Dermišek. Právě jejich pohled na celou půlroční misi je tedy nejsměrodatnější.

Epxedice je u konce. Jiří Pruša s Milošem Dermiškem na finální fotografii z domovského příbramského letiště po posledním přistání v rámci této expedice 26. října 2018.

Jak moc byla tahle netypická expedice náročná? Časově, logisticky, náklady, samotným létáním...

Jiří Pruša: Hlavní problém byl, že sto letišť je hodně letišť a když jsme chtěli na každém strávit alespoň chvíli, vše vyfotit a nafilmovat, tak jsme se dostali na průměr 4 letiště na den. To znamená 25 letových dnů. Nakonec bylo o jeden méně, ale s ohledem na to, že většinou jsme museli létat o víkendech, byl to docela tlak, protože to znamenalo každý týden půl víkendu po dobu šesti měsíců. Počet hodin odlétaných na akci 100/100 vychází podle zápisníku asi na 65, z čehož vyplývají i celkem nemalé náklady na celou akci. 

» Průběh expedice jsme jako obvykle zaznamenávali v expedičním speciálu 100 - 100 letišť. 

Štěstí jsme měli v letošní sezóně s počasím, které vyšlo takřka pro každý plánovaný letový den. Jen let na Slovensko v půlce září jsme museli po příjezdu na letiště kvůli nízké oblačnosti a špatné předpovědi zrušit. Jinak na většině letišť byla organizace návštěvy celkem jednoduchou záležitostí jednoho nebo dvou telefonátů.

Miloš Dermišek: Jen bych doplnil jednu poznámku k těm nákladům. Mohly být ještě o něco vyšší, kdyby na nás na všech letištích chtěli přistávací poplatky, případně poplatky za další služby. S povděkem mohu konstatovat, že naprostá většina letišť brala náš přílet jako společenskou událost a jen na čtyřech letištích ze sta nás zkasírovali.

Jak splnila tahle půlroční expedice vaše záměry? Přinesla něco, co jste nečekali? Nebo „jen“ naplnila vaše očekávání?

JP: Moje očekávání předčila – původně jsem myslel, že všude jen přistaneme a odletíme. Setkání s místními letci na každém letišti ale dala akci ještě jeden rozměr, který mi umožnil lépe pochopit, čím aerokluby, letiště a česká a slovenská komunita letců žije. Taky jsem dostal možnost poznat řadu krásných letišť a to je vždycky neočekávané.

MD: Mohu potvrdit. Za mě si hlavně cením bezprostředního a velmi přátelského povídání s místními piloty nebo místními leteckými nadšenci. A bylo jedno, jestli jsme přistáli na české nebo slovenské VPD.

Čeho všeho se podařilo docílit?

JP: Podařilo se nám splnit všechno, co jsme si předsevzali. Jeden z hlavních splněných cílů je určitě ten, že podle toho, co vím, je to poprvé, co jsou téměř všechna česká a slovenská letiště natočená na video a vyfotografovaná ze vzduchu i ze země. Takže se podařilo vytvořit unikátní databázi videí a fotografií. K tomu také dotváříme databázi historických, provozních, klubových a dalších informací o každém letišti. To vše bude na webu FR, který se tak stane jediným centrálním bodem, na kterém se informace, videa, fotografie o každém českém a slovenském letišti najdou.

MD: Ano, vidím to také tak. 

Jaké jsou podle vás hlavní efekty expedice? Pro vás osobně, pro tým FR, pro sportovní letectví.

JP: Vytvoření zmíněných databází, první kroky pro vytvoření centrálního informačního bodu pro všechna česká a slovenská letiště. Našemu týmu FR dala expedice skvělou možnost dostat se do centra dění na jednotlivých letištích, vytvořit si zajímavé kontakty i přátelství a pochopit, čím letecká komunita v obou zemích žije. Samozřejmě jsme si taky dobře zalétali a mně osobně expedice pomohla k dosažení 500 letišť, kde jsem přistál.

MD: Létám nad ČR již desítky let, ale opravdu jsem byl díky této expedici na některých letištích poprvé a jsem za to velmi rád.

Kdybyste měli vypíchnout jeden dva body jakéhokoli charakteru, co vás osobně, třeba i pocitově, nejvíc zasáhlo za ten půlrok, co by to bylo?

JP: Chléb a sůl v Plzni, a na druhém pólu nevstřícnost letiště Bratislava ke vzpomínkovému letu k 95. výročí první letu na trase Praha – Bratislava, kterým jsme akci 100/100 plánovali ukončit.

MD: K tomu, co řekl Jirka, bych ještě dodal, že velmi pozitivně mě překvapil zájem o expedici ze strany slovenských letišť, respektive lidí z těchto letišť. Chtěl bych vypíchnout super atmosféru na letišti Ražňany a Očová, kde nám dokonce natankovali a za boha nechtěli zaplatit. Ještě jednou díky.

Srovnejte svůj pohled na česko-slovenské sportovní letectví před expedicí a po ní. Jak nyní vidíte současnost a budoucnost sportovního letectví u nás?

JP: I když je samozřejmě problém, že na řadě letišť se potýkají s nedostatečným zájmem nových adeptů o létání, tak jsem si nějak víc uvědomil, kolik máme v obou republikách leteckých nadšenců s vysoce profesionálními znalostmi a schopnostmi.

MD: Nemám co dodat.

Jak na naši misi reagovali lidé v aeroklubech a na letištích? Byly reakce více pozitivní, nebo i negativní?

JP: Jak to bývá – někde lépe, někde méně vstřícně. Na mnoha letištích se nám dostalo skvělého přijetí, jinde jsme měli problém najít někoho, komu bychom předali naše dárky – pamětní listy, výcvikové plakáty, časopisy Flying Revue.

MD: Je to prostě všechno o lidech.

Jak byste obecně zhodnotili úroveň českých a slovenských letišť a aeroklubů? 

JP: Myslím, že téměř všude přežívají do určité míry ještě zvyky Svazarmu a asi i Masarykovy letecké ligy. V naprosté většině jsou to pozitivní zvyky – disciplína, zodpovědnost, znalosti atd. Mně osobně také na několika letištích nadchla jejich architektura, která vznikla hlavně v meziválečném období, ale někde i v poválečné době.

MD: Jsem toho názoru, že problémy na Slovensku nebo v Čechách jsou v podstatě totožné a když jsou na letišti ti správní tahouni, problémy se řeší. Někde rychleji, někde prostě pomaleji.

K jakým dalším plánům vás exp. 100/100 přivedla a proč?

JP: Ještě jsme se úplně nedohodli, ale myslím, že příští rok budeme chtít dolétat úplně všechna letiště v ČR/SR a k tomu asi přidáme plochy SLZ. Ty mají někdy nádhernou polohu a nabízejí romantiku leteckého cestování.

MD: Jirka míří na další rekord 1000 letišť, tak ho v tom nenechám.

Jan Dvořák