Vrtulník Enstrom 480B: robustní a spolehlivý

Představujeme   Kategorie lehkých jednomotorových turbínových vrtulníků není právě početná. Společnost Enstrom Helicopter Corporation do ní od roku 1993 přispívá strojem sledujícím typické linie její vrtulníkové školy. Model 480B je klasickým příkladem, jak zdravá originální konstrukce může být adaptována a modifikována pro moderní provozní využití. 

Vrtulníky společnosti Enstrom Helicopter Corporation dnes tvoří ucelenou typovou řadu, charakteristickou svou základní konstrukční filozofií, mezi jejímiž hlavními znaky můžeme jmenovat například jednoduchost konstrukce, prostornost kabiny posádky, víceúčelovost a důraz na dobré letové vlastnosti. Vrtulníky rovněž za celou dobu jejich provozu provázejí vynikající bezpečnostní statistiky. 

Působivé video z letu E480B nad Coloradem. Zdroj: Maxwell Pilot, YouTube

Okénko do historie Společnost Enstrom Helicopter Corporation byla ve svých počátcích svázána s osobností amerického důlního technika Rudolpha J. „Rudyho“ Enstroma, jenž stál u jejích počátků. Jeho počáteční pokusy, které vyvrcholily v roce 1957 prvními úspěšnými testy, přitáhly pozornost investorů, díky nimž mohl být konstrukční tým posílen o skutečné letecké konstruktéry. A přestože v době, kdy se do vzduchu vznesl první skutečně úspěšný vrtulník společnosti, nesoucí označení F-28, již „Rudy“ Enstrom u firmy nepůsobil, jeho jméno zůstalo s firmou spojeno až do dnešních dnů.

Přestože si model F-28 získal řadu příznivců, v souboji s většími a obchodně úspěšnějšími americkými vrtulníkovými výrobci společnost Enstrom nikdy v následujících desetiletích nedosáhla především v Evropě výraznějších obchodních úspěchů.

Ve vedení společnosti se postupně vystřídala řada majitelů. Pro vývoj turbínového typu se stal klíčovým příchod Deana Kamena, mimochodem dnes známého především díky jeho spojení s dvoukolovým elektrickým dopravním prostředkem pro jednu osobu s názvem Segway. Právě Kamen se rozhodl vstoupit do konkurenčního boje s většími vrtulníkovými výrobci a utkat se s nimi ve výběrovém řízení na cvičný turbínový vrtulník pro americkou armádu.

Flying Revue 3/2017

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 10 až 16 ve Flying Revue č. 3/2017. Na stáncích časopis koupíte od 27. dubna 2017.

Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.

Konstruktéři přitom vyšli z již osvědčeného typu 280 Shark, přičemž nový, mírně větší vrtulník byl vyvíjen pod označením TH-28 (TH znamenalo Training Helicopter, což bylo odvozeno od názvu armádního tendru, který byl znám pod označením NTH – New Training Helicopter). V souboji s giganty typu Bell a Sikorski však nový Enstrom v armádním výběrovém řízení neuspěl. Na jednu stranu se tak sice nepodařilo zajistit společnosti finanční stabilitu, kterou si Kamen od případného vstupu na vojenský trh sliboval, na druhou stranu výkony a letové vlastnosti nového vrtulníku byly natolik přesvědčivé, že bylo rozhodnuto nabídnout jej civilním operátorům.

Na základě armádního TH-28, jichž bylo vyrobeno šest kusů, vznikl nejprve model 480. Certifikaci FAA získal v listopadu 1993. O osm let později se na trhu objevila verze 480B, certifikovaná v únoru 2001. Přinesla zvýšení výkonu motoru a větší maximální vzletovou hmotnost. Pro potřeby policejních sborů pak byl dovyvinut typ 480B Guardian, vybavený standardně kamerou a pátracím světlometem. 

Dobré a nezáludné letové vlastnosti, snadná pilotáž, výkon poskytovaný turbohřídelovým motorem a velmi prostorná kabina s vysokou mírou variability uspořádání dělají z Enstromu 480B v nabídce lehkých turbohřídelových strojů na trhu velmi přitažlivou variantu pro široké spektrum provozovatelů. To vše, ještě umocněno relativně nízkými provozními náklady a rovněž vynikajícími bezpečnostními statistikami, z něj dělá výborného kandidáta nejen na výcvikový stroj pro piloty s ambicemi na větší turbínové vrtulníky, ale i stroj vhodný pro celou řadu aplikací v soukromé podnikatelské sféře.

Text: Kamil Kolísek

Foto: Naděžda Murmaková