Embraer Phenom 100

Kategorie VLJ byla ješte pred nekolika roky velkou neznámou, kde se mohly projevit rozdílné koncepty výrobcu letadel. Brazilský Embraer prišel s projektem, který teží z jeho zkušeností s dopravními jety a který tak trochu prerostl puvodní VLJ. V tom nejlepším slova smyslu.

Od dob, kdy pokrok v technologiích odstartoval tehdy velice „horký“ segment velmi lehkých proudových letadel (VLJ), se mnohé zmenilo. Kategorie VLJ predstavovala do jisté míry experimentální prostor, do nehož výrobci vstupovali s rozdílnými predstavami a rozdílnými technologickými rešeními. Ale doba, kdy se mohlo zdát, že segmentu budou vévodit menší spolecnosti jako Eclipse Aviation, je pryc. Budoucnost Eclipse 500 je po bankrotu puvodního výrobce ponekud nejasná a vývojové práce na stroji Adam 700 byly zastaveny. Vývoj menších jednomotorových stroju jako Cirrus SJ-50, Diamond D-Jet ci Piper Jet stále pokracuje a tyto letouny budou zrejme v budoucnu tvorit vstupní ci spodní cást segmentu trídy VLJ. Není však zrejme náhodou, že se s vývojovými problémy zatím nejlépe a nejrychleji vyporádaly spolecnosti s bohatými zkušenostmi z jiných oblastí konstrukce proudových letadel, Cessna a Embraer. Obe prinesly do kategorie VLJ trochu jinou fi lozofi i a obe vytvorily úspešné stroje, které si díky nekterým odlišným vlastnostem konkurují jen cástecne a puvodní hranice VLJ prekracují. Embraer puvodne oznacoval svuj nove vyvíjený nejmenší letoun modelové rady Phenom jako VLJ, ale jak se hranice tohoto segmentu vyvíjely, prešel spíše k oznacení „entry level executive jet“, což se nakonec ke kvalitám a aspiracím Phenomu 100 prece jen hodí lépe.

Vývoj a konstrukce

Embraer soustredil do vývojového programu rady Phenom od jeho pocátku všechny své znalosti a zkušenosti získané pri konstrukci regionálních dopravních letadel. Zatímco projekt Eclipse 500 stanovil v mnohém etalony pro oblast nejmenších proudových letounu, vývojári Embraeru se soustredili spíše na výkonnostní trídu predstavovanou letouny Cessna CJ1+. Pri konstrukci letounu však vzali v úvahu i ohled na trídu zákazníku, kterým bude stroj predevším urcen, a na jejich vysoké nároky na úroven pohodlí pri cestování. Tato fi lozofi e se projevila predevším ve velikosti a tvaru kabiny, jejím usporádání vcetne umístení palubní toalety, ale napríklad i bezkonkurencním obsahem zavazadlového prostoru. Druhou zásadní konstrukcní myšlenkou se stala aplikace smysluplných konstrukcních a provozních principu prevzatých z proudových dopravních letadel. Dnešní dopravní spolecnosti vyžadují stroje, které jsou vysoce automatizované, s jednoduchou obsluhou, s konstrukcí umožnující rychlou opravu vadných ci poškozených segmentu a s celkove robustní stavbou. Všechny tyto prvky je na Phenomu možné najít. A pokud nahlédneme do pilotní kabiny, pak integrovaný systém Garmin 1000 Prodigy by nedelal ostudu žádnému dospelému „jetu“. První let absolvoval prototyp Phenomu 100 26. cervence 2007 a od té doby nalétaly ctyri prototypy až do certifi kace celkem na 1600 letových hodin. Brazilská certifi kace byla typu udelena 9. prosince 2008, certifi kace FAA pak o tri dny pozdeji. Certifi kaci EASA, klícovou pro evropský trh, pak typ získal v dubnu 2009.