26.5.2015
Počasí včera posádce Electry skutečně přálo. Nejdelší etapu přeletu absolvovala se silným větrem v zádech.
Na posádku Lockheedu Electra OK-CTB včera čekala dosud nejdelší etapa. Náročný přelet z Islandu přes Faerské ostrovy až do skotského Wicku a pak dolů na jih do Duxfordu. Předpověď počasí však ukazovala převážně vítr v zádech, a tak se i stalo.
Plánování této části letu bylo opět v režii Operations Control Center společnosti ABS Jets a.s., jehož vedoucí pan Michal Pazourek nám k němu řekl: "Plánování probíhalo v reakci na aktuální situaci. Na cestě z Islandu nám pomáhal dobrý vítr, díky kterému se podařilo vynechat jak Faerske ostrovy, tak Shetlandy. Museli jsme podle předpokladů koordinovat letové plány (jedním z důvodů bylo, aby mohla obě letadla letět spolu a pořídit letové fotografie Electry). Samotné plánování bylo kombinací IFR a VFR létáni. S posadkou jsme v každodenním kontaktu a z našeho pohledu je spolupráce perfektní."
Faerské ostrovy byly tedy první pevninou, kterou posádka po letu nad Norským mořem zahlédla. Přestože nad nimi piloti neletěli poprvé, včera se jim Faerské ostrovy ukázaly poprvé v celé své kráse. Také mohly poskytnout jediné záložní letiště na trase. To však včera rozhodně nebylo třeba.
Zastávku ve Wicku posádka využila nejen k odevzdání své výbavy potřebné pro přelet Atlantiku, ale samozřejmě i k dotankování Electry. A pak nastoupila k druhé části své včerejší etapy, přeletu do Mekky historických letadel, britského Duxfordu, kde ji čekala nejen početná skupina místních příznivců historického létání, z nichž mnozí sledují přelet Electry na webových stránkách, ale i řada exponátů místních muzeí a leteckých sbírek, včetně proslulé duxfordské Sally B, poslední letuschopné evropské "létající pevnosti", Boeingu B-17, vedle níž se Electra postavila na stojánku.
Dnes je na pořadu dne přelet do nizozemského Lelystadu a poté do Siegerlandu v Německu. Aktuální polohu letounu můžete sledovat tak jako každý den zde:
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »