Dva dny s Calibrou aneb musíme to ověřit

Reportáž  Každý pilot je ve sluchátkách zaslechl, málokdo je viděl: „Calibra 41, zahajujeme měření.“ Kalibrační letka Oddělení letového ověřování v akci tentokrát i s redaktorem Flying Revue na palubě. 

Ne úplně každodenní setkání na nebi, ale jistě ne tak vzácné, aby to v pilotovi nevyvolalo zájem o to, kdo jsou ti kolegové a jak takové měření vlastně probíhá. Nemusí to být jen kalibrace radionavigačních zařízení, či ověření radarového krytí. I osvětlení dráhy se musí totiž občas také ověřit.

Prostředí hangáru B, ve kterém Oddělení letového ověřování sídlí, dýchá starými časy, i když na první pohled to zřejmé není. Výstavba letiště Ruzyně započala již v roce 1935. Hangár Československých aerolinií, označený jako hangár B, byl spolu s hangárem Air France (hangár A) a hangárem Československé letecké společnosti (hangár C) jednou z prvních dokončených staveb, jak dokazuje letecký snímek letiště Ruzyně z léta 1936.

Flying Revue 1/2017

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 18 až 22 ve Flying Revue č. 1/2017. Na stáncích bude časopis ke koupi od 22. prosince 2016.

Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.

Moderní a nadčasový vzhled budov spolu s kvalitně odvedenou prací nedaly zubu času zatím žádný prostor k uplatnění. Stavba letiště v období hospodářské krize měla snížit nezaměstnanost. Z tohoto důvodu byl vydán zákaz používat při stavbě mechanizační prostředky. Jaký vliv to mělo na kvalitu stavby, nevíme. Faktem zůstává, že i vrata hangáru jsou stále ta původní. Dávné časy na návštěvníka však dýchnou při pohledu na L-200 Morava Úřadu civilního letectví. Stroj vyrobený v roce 1960 je kousek, který by bez lásky a péče vedoucího údržby, pana Vladimíra Příhody, už do vzduchu nesměl. OLO totiž provádí údržbu nejen svých dvou kalibračních letadel, ale také letadel ÚCL.

Trocha historie 

Historie letového ověřování u nás sahá do roku 1946, kdy vznikla organizační složka státu, která se starala o údržbu letiště. Měření se provádělo s kořistním Siebelem Si 204. Později se využíval i stroj Lisunov Li-2. Přelomem byl rok 1959, kdy byla založena Státní letecká správa, která již měla k disposici Iljušin Il-12.

V roce 1960 přibyl do letky dnes již legendární kalibrační letoun Av-14 registrace OK-LCE, v Československu licenčně vyrobený Il-14. Tehdy již existovalo ILS (Instrument Landing System) a bylo potřeba poměrně přesného kalibrování.

Flying Revue do schránky? Klikněte!

Státní letecká správa byla v roce 1964 nahrazena Československou správou dopravních letišť (ČSSDL). V roce 1973 byl do flotily leteckého ověřování zařazen tehdy nový a moderní proudový Jak-40, vyrobený „na míru“ pro ČSSDL jako kalibrační letoun. Druhým letounem byl již tehdy L-410. V roce 1978 přebírá letové ověřování Státní letecká inspekce. Kromě Jaku-40 a L-410 byly k vizuálnímu ověřování nasazovány také dva stroje L-200 Morava. Od roku 2011 je Oddělení letového ověřování součástí státního podniku Řízení letového provozu (ŘLP) a provozuje jeden proudový letoun Cessna Citation 560 XL a jeden turbovrtulový letoun Let L-410 UVP. 

Poděkování: Autor děkuje Davidu Tomajerovi a všem dalším pilotům a technikům OLO za účinnou spolupráci při zpracování tohoto článku.

Text a foto: Pavel Valenta