Druhá, nedokončená An-225 Mrija obživne. Dostaví ji Číňané

Dlouhé roky nedokončený druhý exemplář obřího ukrajinského letounu Antonov An-225 Mrija přece jen bude létat. Antonov ho dostaví ve spolupráci s čínskou společností Aerospace Industry Corporation of China (AICC)­. 

Předposlední den prázdnin podepsaly v Pekingu obě firmy smlouvu o spolupráci a završily tím sérii jednání, která vedly od května 2016. Dohoda v první fázi počítá s dokončením druhého stroje An-225 Mrija, který byl donedávna odstaven na okraji kyjevského letiště Svjatošino (UKKT). O tom, že to Antonov myslí vážně, svědčí i přesun rozestavěného letadla se sériovým číslem 01-02 z letiště do výrobní haly, jak Antonov prezentuje na snímcích na svém webu.

Nedokončený druhý stroj An-225 Mrija v hale ukrajinského výrobce. Foto: Antonov.com

Pro Antonov to může být blýskání se na lepší časy, krize mezi Ruskem a Ukrajinou poslala počátkem letošního roku ukrajinského výrobce do insolvence. Ukrajina některé divize vyvedla do státního podniku Ukroboronprom, nad značkou Antonov se ale podle všeho měla zavřít voda. Více o zániku Antonova jsme psali zde.  

Čína se nespokojí s dostavěním druhého kusu Mriji, ale má s ní jako s typem další plány. Po dokončení rozestavěného letounu chce začít An-225 v Číně licenčně vyrábět. Antonov na svých webových stránkách vyvrací spekulace čínských médií, že AICC prodal kompletně práva a plány k letadlu. “Veškeré certifikáty k An-225 Mrija, včetně práv duševního vlastnictví, nebudou státní společností Antonov předány čínské straně,” uvádí Antonov. V minulosti uvažovaly o spolupráci na jiných projektech Antonova Boeing i Airbus, ale nakonec ani jedna z těchto společností na nabídky nereflektovala. 

Podívejte se na start Mriji z Letiště Václava Havla letos v květnu. Video: Český aeroholding

Mrija byla mimo jiné stavěna pro dopravu raketoplánu Buran a v budoucnu se s ní počítalo na převážení nového raketoplánu MAKS (Многоцелевая авиационно-космическая система), který tehdy Sovětský svaz vyvíjel od roku 1980. MAKS by podle představ sovětských konstruktérů startoval na oběžnou dráhu přímo ze zad An-225 podobně jako Bransonův Spaceship Two (ten je ale připoután ke spodní straně mateřského letounu). Po pádu sovětského impéria byl projekt zamrazen, není však vyloučeno, že právě tímto směrem by čínská strana mohla při využití licencovaných letadel uvažovat. 

An-225 Mrija (ukrajinsky „sen“) je v dosud v jediném exempláři vyrobený superobří transportní letoun, jehož hodnota se  vyčísluje až na čtvrt miliardy dolarů. Pohání ho šest motorů Progress D-18T Series 3 záporožské firmy Machine-Building Design Bureau, každý o tahu 229 kN. S 84 metry délky je nejdelším letadlem světa vůbec. Vzletová hmotnost je 640 tun, hmotnost nákladu až 250 tun. Letoun drží řadu světových rekordů.

Nedokončený druhý stroj An-225 Mrija na okraji kyjevského letiště Svjatošino v roce 2008. Foto: Jevgenij Linnikov

První let se uskutečnil v prosinci 1988, hned v následujícím roce An-225 nouzově přistál v Praze kvůli poruše hydraulických systémů, když vezl z pařížské airshow v Le Bourget ruský raketoplán Buran a vrak v Le Bourget se zřítivšího MiGu-29. Týž stroj navštívil Československo a posléze Česko vícekrát, naposledy letos v květnu, kdy zde nakládal 120 tunový generátor plzeňského výrobce Brush Sam pro australský Perth. Stroj imatrikulace UR 82060 provozuje Antonov Airlines. 

Jan Dvořák

Zdroj: antonov.com, galspace.spb.ru, lenta.ru, business insider.com, unian.info