Concorde před čtyřiceti lety poprvé vzlétl s pasažéry

22.1.2016

Legendární nadzvukový dopravní letoun vzlétl k prvnímu komerčnímu letu 21.ledna 1976.

Start Concordu v barvách British Airways v květnu 1986. Foto: Eduard MarmetZoom gallery
Start Concordu v barvách British Airways v květnu 1986. Foto: Eduard Marmet
Přesněji řečeno, stroje ten den vzlétly dva. Jeden z Paříže, druhý z Londýna. Pochopitelně. Concorde byl společným dílem Britů a Francouzů a tudíž se obě země musely zapsat do historických tabulek zároveň. 

První francouzský Concorde letěl na lince Paříž–Dakar–Rio de Janeiro, britský stroj mířil z Londýna do Bahrajnu. V počátcích provozu létal britsko francouzský supersonic i do Singapuru, posléze ale přepravoval cestující jen mezi Paříží, resp. Londýnem, a New Yorkem. British Airways krátce létaly i do Washingtonu a Miami. Celkem bylo v provozu čtrnáct strojů, o většinu se rovným dílem dělily Air France a British Airway. Dvě letadla sloužila pod vlajkou malajsijské společnosti Singapore Airlines a americké Braniff International Airlines (ta už dnes neexistuje). Vyrobeno bylo také šest prototypů, celkem tedy Concordů existovalo dvacet.

Většímu rozšíření Concordu zabránila první velká ropná krize v 70.letech a rostoucí cena paliva byla nakonec i jedním z důvodů ukončení provozu. Navzdory vysokým cenám letenek a značnému zájmu nejbonitnější klientely byl provoz supersonice většinu éry ztrátový.

Concorde F-BVFB v Sinsheimu. Foto: Christian KathZoom gallery
Concorde F-BVFB v Sinsheimu. Foto: Christian Kath
Francouzi i Britové měli v poválečných letech stejný nápad, k němuž je inspiroval německý proudový Messerschmitt Me-262 Schwalbe, potažmo úspěšný francouzský vojenský proudový letoun Mirage III.

Nadzvukový stroj pro osobní leteckou přepravu vyvíjeli tedy nejprve nezávisle na sobě každý zvlášť – Francouzi pracovali na stroji s názvem Sud Super-Caravelle, Britové svůj vyvíjený supersonic nazvali stroze BAC Type 223. Když obě strany pochopily, že spolu jim bude lépe, spojily síly a po třinácti letech od startu spolupráce (smlouva byla podepsána 29.11. 1962) Concordy vstoupily 21. ledna 1976 na komerční letecké nebe. 

Spolupráce měla nejen praktický, ale rovněž symbolický význam - spojení dvou věčných rivalů v takto unikátní a prestižní záležitosti, což vystihoval i název - Concorde znamená v angličtině i francouzštině totéž: svornost, harmonii.

Při letu z Londýna do New Yorku letoun vyletěl do výšky 8 400 m podzvukovou rychlostí, potom jižně od Bristolu zapnul přídavné spalování – forsáž – a stoupal dál, aby zrychlil na nadzvukovou rychlost, které dosáhl přibližně nad ostrovem Lundy (letecký videopohled na Lundy zde, čas 3:09, vice k videu v rubrice Expedice). Takto se mohl vyhnout tomu, aby zvukové vlny a zvukový náraz (aerodynamický třesk) při překonávaní nadzvukové rychlosti zasáhly pevninu. Letoun zrychlil dál na Mach 1,7, vypnul přídavné spalování a při dosažení výšky 15 000 m dosáhl rychlosti Mach 2, během letu stoupal dál pozvolna až na 17 700 m. To trvalo až do začátku klesání při přistání. Klasická proudová letadla létala ve výškách maximálně 12 - 13 tisíc metrů. (zdroj: Wikipedie)

KokpitZoom gallery
Kokpit

Concorde byl unikátní v mnoha směrech, a ačkoli ho v cestě na oblohu předstihl ruský Tupolev Tu-144 (první let zkušební let Tu-144 proběhl 31.12.1968, Concorde se poprvé odlepil od země o dva měsíce později, 2. března 1969), v boji o zákazníka Concorde zvítězil na celé čáře. Na rozdíl od Tupoleva, který ztratil naděje na široké uplatnění po nehodě na pařížském aerosalonu 3. června 1973, létal bez nehody na pravidelných linkách čtvrt století.

Poslední let se uskutečnil 24. října 2003, historie Concordu ale de facto skončila tragickou nehodou po startu z letiště Charlese de Gaulla 25. července 2000. Lety se sice podařilo v roce 2001 obnovit, leč zájem cestujících se pod dojmem pařížské nehody i událostí 11.září 2001 navzdory snížení ceny letenek na polovinu restartovat nepodařilo.

Nadzvukový Concorde dosáhl díky unikátní konstrukci a motorům Olympus 593 od Rolls Royce maximální rychlosti  2 352 km/h, létal ve výšce 15-18 tisíc metrů a vzdálenost mezi Londýnem a New Yorkem překonal za zhruba tři až tři a půl hodiny (rekord 2:50h). Concorde ovšem nebyl pro každého – zpáteční letenka stála v přepočtu několik set tisíc korun. 

Pojíždění vyžadovalo od pilota poměrně značnou představivost a zručnost. Při vjezdu a výjezdu z dráhy se kokpit ocitl zhruba deset metrů za silnicí, protože přední podvozek byl umístěn 11,5 metru za kokpitem. Zahnout tedy podobně jako v autě podle toho, co pilot viděl, by znamenalo vyjetí letadla mimo dráhu. (zdroj: Wikipedie)

Kabina pro cestující. Museum of Flight Seattle. Foto: Daniel SchwenZoom gallery
Kabina pro cestující. Museum of Flight Seattle. Foto: Daniel Schwen
V kabině pro podle konfigurace 100 až 144 cestujících přitom nebylo kvůli úzkému trupu právě komfortně místa. To se kompenzovalo koženými sedadly či skvělou kuchyní (jídla se podávala na porcelánu), chybět nesmělo šampaňské. 

Při překročení rychlosti 460 km/h se dosud sklopený štít přídě letounu zvedl a z orla se stala kosmická loď. Útlý, do špičky zaostřený tvar přídě snižoval odpor vzduchu a podílel se tak na dosažení nadzvukové rychlosti. V této konfiguraci měl ale pilot omezený výhled, proto se při přípravě k přistání „zobák“ musel opět sklopit do podoby orlího nosu. 

Concorde zavítal v barvách British Airways pětkrát i do Prahy. V roce 1986, 1996, 1997, 1998 a 2000, tři měsíce před tragickou nehodou v Paříži. 

Concorde v muzeu v Sinsheimu. Foto Hugh Llewelyn
Concorde v muzeu v Sinsheimu. Foto Hugh Llewelyn
V současnosti můžete Concorde vidět už jen na zemi, ačkoli skupina nadšenců v Británii se pokouší jeden ze strojů zrekonstruovat a dostat znovu na oblohu. Důkladně prohlédnout si legendární letadlo můžete v leteckém muzeu v německém Sinsheimu (výrobní číslo 207, imatrikulace F-BVFB), kde stojí v těsné blízkosti konkurenčního Tu-144, zahlédnout ho můžete i na letišti Charlese de Gaulla v Paříži (v.č. 215, imatrikulace F-BVFF). Další stroje jsou k vidění například na letadlové lodi Intrepid, v Seattlu nebo na Barbadosu.  

Ve videu níže se můžete podívat na reportáž televize ABC z prvního letu Concordu do USA 24. května 1976. Na washingtonském letišti Dulles přistály zároveň hned dva stroje - jeden britský, druhý francouzský - a z důvodů více než zřejmých jim letiště poskytlo pozemní servis simultánně, aby stroje obou společností zahájily kariéru na americkém území zároveň. 

Flying Revue > Články > Letecká doprava > Concorde před čtyřiceti lety poprvé vzlétl s pasažéry
.

         Máme pro vás »

Vánoční inspirace:

KURZ - VFR lety nad Evropou a dálkové VFR lety: 25.1. a 22.2.2025!

Nové číslo právě vyšlo!

Speciály:

..
12

Knihy:

..
12345

SkyDemon:

Unikátní Videobanka:

Předplatné + Předplatné jako dárek:

..
1234

Aplikace VFR Comm.:


Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Pojišťovna SV:

Pojišťovna SV »

Práce v letectví:

Kalendárium:

Dne 25.11.1940 se stalo...
25.11.1940
První let prototypu britského amerického dvoumotorového bombardovacího stroje Martin B-26 Marauder.
zavřít

Živě z dráhy 06/24:

Partneři:

..
123456

BETA opět poletí:

Beta opět poletí!!! »