Cobra!

16. ledna 1991 krátce po půlnoci středoevropského času. Po útoku F-117 přicházejí na řadu vrtulníky. Za úsvitu přelétáváme s naší AH 1 F Cobrou iráckou hranici. Okolí žaludku sevřené, oči kmitají a hledají nepřítele. Už je to tady! První záblesky ze tmy…

To, co jsem zažil téměř přesně dvacet let od války v Zálivu, se od mého úvodu lišilo snad jedině tím, že nás neohrožovali iráčtí vojáci. Pro vesnického kluka z jižních Čech je to jako jeden velký neuvěřitelný sen. Prožil jsem dvacet minut ve vzduchu v klenotu zvaném Cobra!

Vzácná Cobra

Nevím proč, ale při svých návštěvách v Hangáru 7 jsem vždy chodil kolem Cobry s jakousi posvátnou bázní. B 25, Corsair… to jsou už „kámoši“, na ty se těším, až je zase polaskám, a věřím, že i oni čekají na mé pohlazení po čumáku. Ale ta černá Cobra se vždy tvářila odměřeně, nepřístupně a odhodlaně splnit jakýkoli bojový úkol…

Sigi Angerer se už zdálky usmívá, i když tentokrát s poněkud útrpným výrazem ve tváří. „Ty chceš fakt letět ve vrtulníku, Martine?“ „Hmm, rád bych,“ říkám. „A s Cobrou?“ Hmmm, moc rád bych. Sigi koulí očima a vidím, že rivalita mezi piloty vrtulníků a letadel s „pevným“ křídlem panuje na celém světě. „Tady máš tolik hezkejch letadel… co támhlety Alpha Jety… a ty si vybereš vrtulník…“

„Ale no tak pojď, kluci už ji stejně pro tebe připravují. No a tohle je taky Sigi, ale říkáme mu Blacky, aby se to nepletlo.“ Wow, Sigi „Blacky“ Schwartz je považován za jednoho z nejlepších pilotů vrtulníků na světě. Je zároveň šéfpilotem vrtulníkové letky Flying Bulls. Když si na YouTube zadáte heslo „helicopter aerobatic red bull“, můžete vidět, co dokáže třeba s Bo stopětkami.