11.10.2019
CIDNA 2019: dojmy z kokpitu Naši misi CIDNA s námi absolvovalo několik dalších posádek. Členové některých z nich nám odpověděli na naše otázky, v nichž celou expedici i svoji účast v ní hondnotí. Dnes přinášíme rozhovor se členy posádky letounu P92 Echo Tomášem Ročkem a Josefem Pavlíčkem. Letěli s námi etapu západní, tedy z Klatov (LKLT) do Štrasburku (LFGC) a Paříže (LFPP).
Co vás vedlo k účasti v projektu CIDNA 2019 a jak jste se o něm dozvěděli?
Tomáš Roček: Já jsem se o akci dozvěděl z vašeho webu a časopisu a protože se mi myšlenka velice líbila, chtěl jsem ji podpořit osobní účastí. I myšlenka spojovat leteckou veřejnost ne jenom v ČR, ale i v celé Evropě, se mi íbí. A z osobního pohledu mě k účastí vedl samozřejmě i očekávaný rozvoj schopností při létání do zahraničí.
Josef Pavlíček: Mě do projektu CIDNA přivedl můj kamarád Vašek Kremer, který letěl první etapu a druhé se z pracovních důvodů nemohl zúčastnit. Jsem moc rád, že jsem ho mohl zastoupit.
» Přečtěte si: CIDNA 2019, den po dni, etapa první
Věděli jste o společnosti CFRNA/CIDNA už dříve?
T. R.: Ano, jako o předchůdci Air France. Vůbec by mě však nenapadlo, že československý stát se na provozu podílel ať už finančně, zaměstnanci, piloty nebo údržbou. Děkuji za doplnění vzdělání.
J. P.: První informace o společnosti CFRNA/CIDNA jsem se dozvěděl až díky vašemu časopisu. Do té doby jsem neměl tušení o začátcích Air France.
Které etapy Vzpomínkového letů jste se zúčastnili, v jakém složení a s jakým letounem?
T. R.: Západní etapy letounem P92 Echo.
J. P.: Při odletu první etapy do Bukurešti z Letňan jsem se tam seznámil s Tomášem Ročkem. Slovo dalo slovo a o pár dní později jsme již plánovali společnou cestu do Paříže.
Vzpomínkový let CIDNA 2019: export záznamu uletěné trasy z trackeru Trexee do interaktivní mapy.
Jak se vám letělo ve skupině s dalšími letadly?
T. R.: Výborně!
J. P.: Nemohu si na ostatní piloty stěžovat. Spolupráce jak ve vzduchu, tak na zemi perfektní a až na jeden Boeing startující z letiště Charlese de Gaulla nám nikdo pohodu na palubě nenarušil.
Jaký byl let? Narazili jste na nějakou obtížnější fázi?
T. R.: Vzhledem k velmi dobrému počasí, stálému spojení s ostatními posádkami a podpoře řídících byla cesta bez obtížnější fáze. Zde musím ještě jednou poděkovat navigátorovi a komunikátorovi naší posádky Josefu Pavlíčkovi!
» Přečtěte si Bylo to velkolepé, důstojné a velmi přátelské, hodnotí první etapu Vzpomínkového letu trojice Pruša-Dermišek-Boutineau
J. P.: Ze začátku jsem se obával letu bez odpovídače, který by nás mohl limitovat v průletu určitých řízených prostorů. Což se ukázalo jako problém na zpáteční cestě z letiště Le Plessis-Belleville do Štrasburk-Neuhof. TMA/CTR letiště Nancy bez odpovídače prorazíte, jen pokud má řídící dostatek fantazie. Cesta na západ vyšla díky letounu OK-LEX vzdáleného asi 15NM před námi - tudíž "let ve formaci". Na východ se to už nepovedlo, ale byli jsme nakonec rádi. Vzhledem k silnému protivětru nám dělalo problém dopočítat se paliva. Proto odklonění od trasy vedlo k přistání na nejbližším vhodném letišti a dotankování až po špunty.
Jak se vám po trase komunikovalo s řídícími?
T. R.: Komunikace s řídícími byla bez obtíží, dokonce bych řekl velmi dobrá. Snad jen někdy místní přízvuk, ale to bylo více způsobeno mojí nezkušeností než řídícími. Na cestě z Paříže zpět do Štrasburku jsme kvůli nepovolení průletu jednoho z prostorů, silnému protivětru (až 60 km/h) a malým nádržím (60 l) museli dotankovávat. Řídící na službě Info nám vytelefonoval, kde mají palivo a dá se tam platit kreditní kartou a doporučil Epinal Mirecourt Airport.
Zákaz průletu prostoru nebyl způsoben absencí odpovídače, ale tím, že jsme se ohlásili příliš brzo před prostorem a paní na službě neznala body, které jsme jí udávali jako naši polohu. Příště je nutné ohlásit pouze vstupní body určené k danému prostoru nebo body blízko prostoru, aby bylo lehce identifikovalné pro službu řízení daného prostoru. Myslím, že vzhledem k výbornému počasí po celé 4 dny a velmi dobře naplánované trase (mimo prostory, jednoduchost, atd.) vše probíhalo jednoduše.
J. P.: Nejdřív se nám ale komunikace nějak nedařila, protože jsem si při přeletu státní hranice hrál s menu rádia a nějakým nedopatřením ztlumil hlasitost. Naštěstí se dalším nedopatřením podařilo hlasitost zesílit a od půlky Německa bylo zase s kým mluvit. Výslovnost imatrikulace Oscar Kilo Sierra Uniform Alfa Four Six nešla přes jazyk řídícím, ani mně. Proto vznikaly různé mutace. Nakones se ustálilo UA 46 a to se líbilo všem.
Jak na vás zapůsobilo přivítání v cílových destinacích?
T. R.: v Paříži (LFPP) – přátelské a poučné vzhledem k zajištěnému programu a hostům. ve Štrasburku (LFGC) - přátelské a opět velmi poučné; velké díky patří samozřejmě paní Maryle
J. P.: v Paříži (LFPP) Přivítání vřelé, bublinky tekly proudem. Zajímavá řešení úpravy letounu pro invalidní piloty ve Štrasburku (LFGC). Jak na letišti, tak později na radnici bylo spoustu zajímavých lidí. Byla čest se nimi setkat a dozvědět se něco o místním životě a historii.
Takto trasu 2. etapy zachytil tracker Trexee.
Jaké reakce na vaši účast i na projekt CIDNA 2019 jste zaznamenali od jiných pilotů?
T. R.: Myslím, že částečně zajímající se až obdivné a částečně nechápající, jak někdo může s Echem bez odpovídače letět do Paříže.
J. P.: Bohužel spousta pilotů se letů do zahraničí bojí, nebo je to pro ně finančně náročnější. Proto se setkávám se "závistí", že jsem se mohl takového letu zúčastnit. Pokud kdokoliv zvažuje účast na případném příštím ročníku, tak ať neváhá. Příkladem je právě Tomáš, s nímž jsem v P92 letěl (majitel letounu, pozn. red.). Nikdy neletěl za hranice, letadlo nemělo odpovídač, dokonce ani funkční základní přístroje. Ale zapracoval a během pár dní byla posádka i letoun připraven na cestu do Paříže. Důležité je nebát se zeptat. Tak se teď můžu těšit na shledání při dalších společných akcích.
» Přečtěte si: Nejčtenější Alsaský deník píše o CFRNA/CIDNA i o vzpomínkovém letu Flying Revue
T. R.: Účast rozhodně doporučuji, každý si najde to své, ať už je motivace jakákoliv. Jedná se o spojení letecko, kulturně, historické a vzdělávací akce s možností navštívit místa, kam se člověk normálně nepodívá, dozvědět se nové info a potkat se s velmi zajímavými lidmi, které také za normální situace nepotká. A to myslím milé hosty/hostitele, letiště, města, historické památky, ale i posádky letadel, atd. Velmi oceňuji dobrou náladu, a dokonce si troufám říci legraci při naší cestě. Ještě jednou velice děkuji za váš čas při přípravě akce a za možnost se jí účastnit!
Jak byste projekt – a vaši účast v něm - nyní, po absolvování letu zhodnotili z vašeho pohledu? Co na vás nejvíc zapůsobilo?
T. R.: Výborná myšlenka, která dle mého názoru našla větší podporu v zahraničí než u nás doma (jak to ostatně bývá). Pokud by se podařilo ještě získat v dalších ročnících stroje z Francie a dalších zemí, prestiž celé akce bude stoupat a můžeme se dočkat účasti desítek ledatel v budoucnu.
J. P.: Nejvíc na mě zapůsobilo zpracování harmonogramu, který vycházel na minuty přesně. Člověk se podíval do papíru a přesně věděl, kudy poletí, co ho čeká, s kým se setká, případně - pro mě nejdůležitější údaj, kdy dostane najíst.
Jan Dvořák
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »