Na start! aneb jak funguje provoz na letecké lince

Chytré létání 5.   V minulém díle jsme si řekli, jak vzniká nová letecká linka. Dnes si povíme více o tom, jak funguje praktický provoz linky. 

Ilustrační foto

Prodej míst

Místa na jednotlivé linky jsou až do odletu prodávána přímo společnostmi v jejich kancelářích nebo přes internet při využití vlastních prodejních systémů a také prodejními agenturami (v kamenných obchodech nebo přes internet) především s využitím globálních distribučních systémů, které sdružují nabídku hlavních klasických leteckých společností. U některých nízkonákladových (low cost) společností však prodej míst probíhá pouze přes jejich webové stránky. Prodej míst začíná obvykle asi 12 měsíců před datem letu. Přesná délka předstihu prodeje však závisí na rozhodnutí a systému každé společnosti. 

Posádka

Asi měsíc před odletem linky je naplánováno jmenovité obsazení posádky letadla – kapitán, první důstojník (nazývaný mírně matoucím způsobem též „druhý pilot“), vedoucí kabiny a palubní průvodčí. Je potřeba vzít v úvahu jejich dobu ve službě daný den, měsíc i posledních 12 měsíců, platné licence pro potřebné typy letadel a další náležitosti.

Jak nejlépe koupit letenku? Jak vybrat leteckou společnost? Co je to black list? To a další praktické rady po kliknutí na obrázek. 

Dnes je naprostá většina pilotních posádek jen dvoučlenná, ale do doby, než bylo možné široce využít informační technologie i na palubě letadel, byly posádky v pilotní kabině (cockpit) 3–4 členné. O tom, že plánování posádek se připravuje i podle toho, kdo koho má rád a s kým chce kdo letět nebo trávit večer, se jenom úsměvně šušká. Výraz „pobytová/tropická manželství“ používaný pro trvalejší osobní preference, přežívá z doby, kdy na dálkových linkách bylo více mezipřistání, kde se střídaly a nocovaly posádky. Protože lety na jedné lince se prováděly třeba jen dvakrát týdně, byla jedna posádka na linkách s více mezipřistáními na cestě až tři neděle. Na další let se tak čekávalo dvě až tři noci v nějakém hezkém hotelu s bazénem, hřejivým sluníčkem a romantickými západy slunce. Dnes je život ve všem uspěchanější, a tak čekání na další let více než jednu noc už je u běžných leteckých společností spíše výjimkou.

Check in - odbavení

Obvykle 24 hodin před odletem linky se záznamy z rezervačního systému kopírují do odbavovacího systému na letišti odletu, přes který se provádí odbavení (check-in) letu. Tady se ukáže, jak pracovali programátoři. Kdyby totiž rezervace z globálního distribučního systému nebo prodejního systému společnosti neprošla do systému odbavovacího, tak byste prostě nemohli být odbaveni, protože by se o vás nevědělo. Tohle je nebezpečné zvláště v době elektronických letenek. Je proto vždycky dobré mít vytištěné potvrzení o elektronické letence, abychom měli možnost svůj nárok na přepravu alespoň něčím prokázat.

Odbavení - check in. Foto: Jan Dvořák

Odbavení letu na letišti odletu je pak zahájeno obvykle 2–6 hodin před odletem linky. S rostoucí nabídkou různých druhů odbavení mají ale cestující u některých společností možnost odbavit se přes internet i podstatně dříve. Tím, že se odbavíte, vlastně potvrzujete svůj zájem a připravenost opravdu letět. Všemu kolem odbavení se pak věnuje další kapitola.

Příprava letu

Hodinu až hodinu a půl před odletem se celá posádka schází k přípravě do služby. Oba piloti (kapitán a první důstojník) prostudují letovou dokumentaci včetně předpovědí počasí, zpráv pro piloty o jakýchkoliv změnách provozu na plánovaných letištích i letových cestách. Vedoucí kabiny rozdělí úlohy palubním průvodčím, prostuduje složení cestujících a jejich případné speciální požadavky uvedené v rezervačních záznamech.

Jestliže jste si objednali nadstandardní péči nebo speciální jídlo, tak v tuto chvíli by se to měli palubní průvodčí dovědět. Když si ale náhodou sednete někam jinam, než kam máte, systém trochu rozhodíte a palubní průvodčí vás bude muset složitě dohledávat. Speciální jídla jsou na palubu dodávána společně s ostatním občerstvením (cateringem). U nízkonákladových společností je proces prověřování speciálních požadavků a přípravy na cestující samozřejmě jednodušší, protože si cestující žádné palubní služby prostě nemohou objednat.  

Přibližně půl hodiny před odletem nastoupí posádka do letadla. Kapitán všem jejím členům sdělí základní skutečnosti ohledně chystaného letu, jeho trvání, počasí na trati a další informace a vtěsná se společně s druhým pilotem do pilotní kabiny. Tam se oba věnují kontrole přístrojů, jejich funkčnosti a nastavení. Mezitím je do letadla doplňováno palivo, jsou nakládány kufry, dodáváno občerstvení (pokud daná společnost ještě vůbec něco takového nabízí) a vypočítávány parametry vyvážení letadla, které bude pilot nezbytně potřebovat k tomu, aby mohl správně nastavit tah motorů a výchylku výškových kormidel, a zajistit tak bezpečný a ekonomický vzlet i let. Palubní průvodčí zkontrolují připravenost kabiny letadla pro cestující – bezpečnostní prvky, kompletnost občerstvení dodaného na palubu i čistotu kabiny.

Nástup do letadla

Ve stejné chvíli, přibližně 30 minut před odletem linky, je v terminálu pro cestující ukončeno odbavení letu. Následně jsou cestující vyzváni, aby se dostavili do nástupního místa (gate). Opozdilí cestující ve frontě na pasové odbavení nebo u bezpečností kontroly se nyní vyděsí a začnou se rychle tlačit vpřed s cílem svůj odlet stihnout.

Létejte chytře

Další díly seriálu Chytré létání najdete zde.

Přibližně 15–20 minut před odletem jsou pak cestující vyzváni k nástupu do letadla. Netrpělivě postávající a posedávající jedinci se v té chvíli začnou vzrušeně organizovat do fronty a nástup může začít. Obvykle jako první nastupují rodiny s dětmi a méně pohybliví cestující. Některé společnosti další nástup organizují po různě stanovených skupinách, některé žádné pořadí nestanovují. Cílem případné organizace nástupu je dostat cestující do letadla co nejrychleji, a tak obvykle nastupují nejdříve cestující s místy vzadu v letadle a po nich pak přední řady. Při nástupu do letadla palubní průvodčí obvykle ještě jednou kontrolují palubní vstupenky, více či méně vřele vítají cestující na palubě a také jim někdy radí nebo pomáhají při hledání místa. Toto je první chvíle, kdy můžete začít hodnotit služby na palubě letadla vámi zvolené letecké společnosti.

Před startem

Poté, co se usadí poslední udýchaný cestující, přiběhne někdo z pozemního personálu a předá kapitánovi nebo vedoucímu kabiny přesné informace o vyvážení letadla, počtech cestujících na palubě, podrobnosti o uložení nákladu a zavazadel a další nezbytné informace. V této chvíli už obvykle vidíte palubní průvodčí prověřovat, jestli jsou všichni cestující na místě, připoutáni a zda mají opěradla ve svislé poloze.

Když pracovník pozemního personálu z letadla odejde, letušky zavřou dveře a aktivují systém pro nouzový únik z letadla. Jak každý cestující ví, palubní průvodčí pak dávají cestujícím standardizované instrukce o použití bezpečnostních pásů a plovacích vest, o umístění nouzových východů a dalších informace. Ti je dle své nátury poslouchají, čtou noviny, hovoří se sousedy nebo dřímají a někteří věnují svou pozornost spíše stevardkám než jejich bezpečnostním instrukcím. 

Aby cestující poslouchali pozorněji a také si něco zapamatovali, provádějí některé společnosti nebo palubní průvodčí tato hlášení humorným způsobem. Příkladem může být hlášení na letu společnosti Southwest, které si anglicky mluvící čtenáři mohou vyhledat jako „funny flight attendant“ na YouTube. Ale i oslovení používané například na letech společnosti Virgin Blue Australia – „Dámy a pánové, děvčata a chlapci“ – vytváří v letadle hned o poznání příjemnější náladu. Jiné společnosti mají bezpečnostní instrukce natočené na videu. Takováto prezentace pozornost cestujících však přitáhne opravdu jen zřídka.

Zajímavé je také následující hlášení o umístění nouzových východů použité na letu jedné z amerických společností: „Dámy a pánové, je nejméně padesát způsobů, jak můžete opustit svého partnera nebo partnerku, ale jsou jen čtyři cesty, jak se dostat z tohoto letadla.“

Na start!

Kapitán v levé sedačce pilotní kabiny nebo první důstojník, který sedí vpravo, požádá dispečera řízení letového provozu o povolení nahodit motory. Dispečer o daném letu ví, protože společnost při plánování letu vložila všechny potřebné informace do databáze systému řízení letového provozu. Pilotovi v této chvíli oznámí přesný čas, kdy může motory nahodit - podle instrukcí z evropského řídícího střediska v Bruselu (pro odlety z evropských letišť). V optimální situaci je tento čas shodný s plánovaným časem odletu.

Vzhledem k možnosti přeplnění vzletové dráhy na letišti nebo letových cest na trase letu může ale tento čas být od plánovaného času odlišný. Když se náhodou k nástupnímu můstku už tlačí jiné letadlo, vydá dispečer souhlas k odjezdu a letadlo čeká na povolení k odletu někde na letištní ploše nebo na pojezdové dráze. Cestující netrpělivě a nervózně čekají na start.

Jakmile letadlo stojící u nástupního můstku dostane povolení k nahození motorů, je vytlačeno speciálním vozidlem (pushback) na plochu a poté pojíždí podle instrukcí dispečera na vyčkávací místo používané vzletové dráhy. Při pojíždění má již letadlo obvykle vysunuté vztlakové klapky. Když je počasí kolem nuly nebo sněží, zastaví se ještě na odmrazování, kdy je postříkáno glykolem nebo jinou odmrazovací tekutinou. Odmrazování trvá obvykle asi 15 minut. Během pojíždění pak často palubní průvodčí ještě jednou prověřují, že je každý cestující opravdu připoutaný.

Po dojetí na vyčkávací místo vzletové dráhy pak po ukončení všech předletových přípravných a kontrolních úkonů požádá pilot dispečera o povolení ke vzletu. Pokud právě nepřistává jiné letadlo, na odlet není ve frontě před ním už žádné další, dráha je volná a není žádný jiný problém, dostane pilot povolení ke startu.

Tuto skutečnost oznamoval jeden z pilotů American Airlines na letu ze San Diega do Chicaga takto: „Tak lidé, opřete se, uvolněte se, utáhněte si bezpečnostní pásy, zatněte nehty do sedaček a my tady vepředu uvidíme, jestli se nám tohohle krocana podaří dostat do vzduchu“. 

O tom, jak se "dostane krocan do vzduchu" a zase zpátky na zem si řekneme zase příště. 

-fr-