Ruský vzduchoplavec Fedor Konjukov odstartoval z australského Perthu k obletu Země

Po měsíčním čekání na příhodné meteorologické podmínky odstartoval čtyřiašedesátiletý ruský dobrodruh Fedor Konjukov se svým horkovzdušným balónem typu Rozière na oblet Země. Pokud bude úspěšný, bude po Steveu Fossetovi teprve druhým člověkem na světě, kterému se sólový oblet podařil. Konjukov chce 33 000 km navíc zdolat za méně než třináct dní a ustavit tak po čtrnácti letech od Fossetova úspěšného pokusu nový světový rekord v trvání obletu planety. 

Fedor Konjukov se vydal na let balónem kolem světa.Jeho dosavadní držitel a zároveň dosud jediný člověk, jenž v horkovzdušném balónu při sólo letu obletěl Zemi, Američan Steve Fosset, ke svému sólovému obletu Země startoval 19. června 2002 rovněž z armádního letiště Northam u Perthu a stejně jako Konjukov letěl východním směrem. Trasu 33 972 km zvládnul za necelých patnáct dnů (přesně za 355 hodin a 58 minut). Konjukov věří, že jeho výkon může překonat. 52 metrů vysoký a 1,6 tuny vážící balón s obřím nápisem Russia na jedné a Moscow na druhé straně obalu je poháněn horkým vzduchem a héliem, maximální letová hladina je 22 000 stop (cca 6700 metrů) a rychlost teoreticky až 160 km/h. 

Aktuální pozici balónu můžete sledovat po kliknutí na obrázek.

Z Northamu, který leží asi 70 km východně od Perthu, odstartoval ruský dobrodruh za povzbuzování stovek příznivců 12. července 2016 v 7:30 ráno místního času (11.7. 23:30 UTC) za dobrých povětrnostních podmínek. Poměrně chladné ranní počasí s jen mírným větrem při zemi umožnilo poklidný start. Ve vyšších vrstvách atmosféry se Konjukov dostal do vlivu západního větru, který ho začal unášet k východnímu pobřeží Austrálie. V době tvorby tohoto článku se Konjukovův balón nacházel zhruba v polovině letu mezi západním a východním pobřežím Austrálie v nadmořské výšce 22 085 stop (6 736 metrů) a letěl rychlostí 51,2 km/h. Teplota vzduchu byla -16 °C. Za prvních 28 hodin letu tak zdolal 1 450 km z plánované trasy. 

Takřka 34 tisíc kilometrů dlouhá trasa letu vede mezi 30 tou a 50 tou rovnoběžkou jižní šířky. Po startu z jihozápadního pobřeží Austrálie se Konjukov vydá směrem na východ, po opuštění pevniny zamíří přes Tichý oceán do jižního cípu Chile a Argentiny. Po překonání Atlantiku přeletí jižní okraj Afriky a odsud už nad Indickým oceánem doletí zpět do Austrálie.

Fedor Konjukov

Fedor Konjukov (*1951) je ruský dobrodruh a cestovatel. Zdolal Mount Everest, Aconcaquau, přeplavil se sólo přes Atlantik i Tichý oceán. Je knězem ruské pravoslavné církve a členem ruské akademie umění v oboru malířství.

O plánu Fedora Konjukova na oblet Země jsme psali ve Flying Revue 1/2016.

Návrh a výroba balónu, který vyrobila anglická firma Cameron baloons, trvala stočlennému mezinárodnímu týmu ustavenému pod hlavičkou společnosti Morton dva roky, vlastní příprava k letu na letišti v Northamu 24 hodin. Obal balónu, jenž na plochu z přepravního kontejneru muselo vynést 30 lidí, bylo třeba naplnit 10 tisíci kubíky helia a kolem gondoly upevnit 35 plynových nádrží. Vlastní let pak bude sledovat pomocí satelitů Mission Control Center. Satelitní sledovací systémy sledují data o poloze balónu, výšce, kurzu, rychlosti a okolní teplotě.

Sledován je i sám Konjukov, který centrálu pomocí družicové komunikační služby Iridium pravidelně informuje centrum o svém zdravotním stavu. Členem pozemního týmu je i Konjukovův sny Oskar. Od nadmořské výšky 3 000 metrů (10 000 stop) má na sobě kyslíkovou masku. V gondole je pouhých 7 °C, což je ale pořád výrazně více, než okolních -16 °C. Letec se z úsporných důvodů pokud to jde vyhýbá užívání ohřívače. Používat ho bude jen v noci, kdy teplota klesne až k -30 °C. Spát bude jen čtyři hodiny denně v 45 minutových cyklech.

Start Fedora Konjukova na let kolem světa v reportáži ruské televize Region 13 UA.

Konjukov není v Česku příliš známý, leč směle ho lze zařadit mezi největší dobroduhy a cestovatele současné doby. Kromě kariéry kněze ruské Ortodoxní církve a malíře (je členem ruské akademie akademie umění) dokázal vystoupit na Mount Everest, zdolat severní i jižní pól, přeplout sám pouze za pomoci vesel Atlantik či úspěšně absolvovat závody psích spřežení Iditarodlantik. Loni překonal - opět na veslici - Tichý oceán. Z Chile do Austrálie přeplul za 160 dní, každý den vesloval 80 kilometrů.

Jan Dvořák

Zdroj: perthnow.com.au, konyukhov.ru, Skyworks WA, Wikipedia, abc.net, telegraph.co.ik, my.yb.tl/RRTW2016