Abeceda reálného socialismu

Chcete pochopit nebo si připomenout dobu socialismu v Československu?

Letec Jiří Pruša v této knize zabrousil do dob (ne)dávno minulých. Obsažná kniha Abeceda reálného socialismu hledí na časy vlády KSČ jako dosud žádná jiná publikace. 

Umožní čtenáři zasmát se politickým vtipům, pochopit principy, na nichž socialismus stál, a problémy, s nimiž se kvůli tomu potýkal - a s ním i proti své vůli občané Československa.  

Čtenář si připomene historická fakta a osobnosti, pobaví se dobovým jazykem a také si prohlédne dobové snímky našich předních fotografů. 

» Přečíst ukázku

Abeceda reálného socialismu nabízí:

• Přes dva tisíce srozumitelně a poutavě vysvětlených pojmů z doby reálného socialismu Československu včetně výrazů vysvětlujících mezinárodní souvislosti
• Desítky politických vtipů ze soutěže O zlatou mříž ministerstva vnitra, TASS dementuje, Rádio Jerevan a další (v knize jako vsuvky pod názvem Z lidové tvorby)
• Prvomájová hesla, citáty Gottwalda, Lenina, Marxe, Mao Ce-tunga, Stalina i výňatky z Rudého práva
• Hesla ze srpna 1968 i citáty Václava Havla, Winstona Churchilla
• Politické místopisné názvy v Brně, Plzni, Praze a dalších městech České republiky
• Originální znění přísah milicionáře, příslušníka Veřejné bezpečnosti, vojáka Československé lidové armády i pionýra a jiskry
• Celkem 680 stran textu a fotografií

Jiří Pruša

Jiří Pruša se celý profesní život věnuje letectví. Kromě toho píše a jednou z jeho prvních knih byla právě Abeceda reálného socialismu.
Byl vysokým manažerem IATA v Ženevě, viceprezidentem ČSA, nyní je aktivní v soukromé sféře. Jeho firma Galileo přivedla americký globální distribuční systém Galileo na trhy ve střední a východní Evropě. Věnuje se také dálkovému VFR létání a je spoluvydavatelem časopisu Flying Revue.

Ukázky z knihy

Z lidové tvorby:

• Americká CIA vyslala do  Československa speciálního agenta s  úkolem rozvrátit čs. hospodářství. Po měsíci od něj přijde do Washingtonu šifrovaná zpráva: „Pracuje zde mnohem výkonnější záškodnická organizace pod kódovým označením KSČ. Moje práce zbytečná. Žádám návrat.“
• Rozdíl mezi komunistou a antikomunistou je ten, že komunista díla Marxe a Lenina četl, antikomunista těmto dílům porozuměl. 

• Pytlák soudruh Novák chytil do pasti živého zajíce. Dá ho do pytle, přinese domů a říká ženě: „Mařko, udělej ho na smetaně.“ „Ty ses zbláznil, kde bych sehnala smetanu?“ „No tak dobře, tak ho udělej na špeku.“ „Ty nejsi dnešní, špek jsem neviděla už pár let.“ „Aha, tak ho udělej na česneku.“ „Ten měli naposled loni na Vánoce.“ „To se na to …“ vykřikne vztekle Novák, otevře pytel a nechá zajíce utéct. „Ať žije KSČ, Ať žije KSČ, Ať žije KSČ!“ křičí zajíc a utíká radostně pryč. 
• Soudruh Lenin říká ostatním soudruhům: „Soudruzi, revoluci musíme odložit, soudruh Džerdžinský odjel na ryby.“ Jeden soudruh se Lenina zeptá: „A bez něho by to nešlo?“ „Bez Džerdžinského ano, ale ne bez Aurory, se kterou nám odjel.“

Podrobnější ukázku včetně slovníkových hesel najdete zde. Více o knize se dozvíte také tady. 

Ukázka několika hesel:

Aparátčik
Poruštěné lidové označení funkcionářů stranického aparátu. Pod tímto výrazem si lidé obvykle představovali komunistické straně oddaného byrokrata, který svou životní kariéru postavil na „práci pro stranu“ a kterému bylo dobré se vyhnout. Byli tak často označováni i kovaní komunisté.

Antisovětské živly
Výraz používaný především po invazi v roce 1968 a označující část společnosti, která vyjadřovala nesouhlas s okupací ČSSR a přílišným vlivem SSSR na politickou situaci a život v ČSSR. Alternativně se objevoval také výraz „antisovětské síly“, který zdůrazňoval spíše politický boj. V srpnu 1968 byl veřejně antisovětský prakticky celý národ včetně většiny představitelů tehdejší strany a vlády. S postupem času se však oficiální názory měnily, a tak ti lidé, kteří dosud dávali veřejně najevo nesouhlas s invazí, byli postupně označováni za antisovětské živly. 

Mostecká aféra 
Provokatéři z řad StB, která spadala pod ministerstvo vnitra vedené členem KSČ, ministrem Václavem Noskem, začali ještě před Únorem 1948 navazovat styky s vybranými lidmi, se kterými měli vytvořit ilegální skupiny Sever (pražskou a mosteckou), jejichž cílem mělo být zorganizování protikomunistického puče. Mezi těmi, které provokatéři navštěvovali, bylo hodně účastníků druhého odboje, příslušníků čs. brigády v SSSR. Z nich postupně budovali protistátní skupinu v čele s bývalým důstojníkem čs. armády Pravomírem Reichlem. Cílem celé akce bylo spojit Mosteckou aféru s Československou stranou národně socialistickou (ČSNS). Akce však byla odhalena ministerstvem spravedlnosti pracujícím pod ministrem Prokopem Drtinou, členem právě ČSNS. KSČ se z Mostecké aféry proto tehdy politický proces vyrobit nepodařilo. Vše si nicméně vynahradila po únorovém převratu, kdy se aféra stala jedním z prvních politických procesů zinscenovaných komunistickou stranou. V procesu Reichel a spol. bylo již v květnu 1948 obžalováno 22 lidí. Soud odsoudil tři osoby k trestu smrti, dvěma pak změnil trest na patnáct let a jednomu na doživotí.