Chcete pochopit nebo si připomenout dobu socialismu v Československu?
Letec Jiří Pruša v této knize zabrousil do dob (ne)dávno minulých. Obsažná kniha Abeceda reálného socialismu hledí na časy vlády KSČ jako dosud žádná jiná publikace.
Umožní čtenáři zasmát se politickým vtipům, pochopit principy, na nichž socialismus stál, a problémy, s nimiž se kvůli tomu potýkal - a s ním i proti své vůli občané Československa.
Čtenář si připomene historická fakta a osobnosti, pobaví se dobovým jazykem a také si prohlédne dobové snímky našich předních fotografů.
Abeceda reálného socialismu nabízí:
Ukázky z knihy
Z lidové tvorby:
Podrobnější ukázku včetně slovníkových hesel najdete zde. Více o knize se dozvíte také tady.
Ukázka několika hesel:
Aparátčik
Poruštěné lidové označení
funkcionářů stranického aparátu. Pod tímto výrazem si lidé obvykle
představovali komunistické straně oddaného byrokrata, který svou
životní kariéru postavil na „práci pro stranu“ a kterému bylo dobré
se vyhnout. Byli tak často označováni i kovaní komunisté.
Antisovětské živly
Výraz používaný především po invazi v roce 1968 a označující část
společnosti, která vyjadřovala nesouhlas s okupací ČSSR a přílišným
vlivem SSSR na politickou situaci a život v ČSSR. Alternativně se
objevoval také výraz „antisovětské síly“, který zdůrazňoval spíše
politický boj. V srpnu 1968 byl veřejně antisovětský prakticky celý
národ včetně většiny představitelů tehdejší strany a vlády. S
postupem času se však oficiální názory měnily, a tak ti lidé, kteří
dosud dávali veřejně najevo nesouhlas s invazí, byli postupně
označováni za antisovětské živly.
Mostecká aféra
Provokatéři z řad
StB, která spadala pod ministerstvo vnitra vedené členem KSČ,
ministrem Václavem Noskem, začali ještě před Únorem 1948 navazovat
styky s vybranými lidmi, se kterými měli vytvořit ilegální skupiny
Sever (pražskou a mosteckou), jejichž cílem mělo být zorganizování
protikomunistického puče. Mezi těmi, které provokatéři
navštěvovali, bylo hodně účastníků druhého odboje, příslušníků čs.
brigády v SSSR. Z nich postupně budovali protistátní skupinu v čele
s bývalým důstojníkem čs. armády Pravomírem Reichlem. Cílem celé
akce bylo spojit Mosteckou aféru s Československou stranou národně
socialistickou (ČSNS). Akce však byla odhalena ministerstvem
spravedlnosti pracujícím pod ministrem Prokopem Drtinou, členem
právě ČSNS. KSČ se z Mostecké aféry proto tehdy politický proces
vyrobit nepodařilo. Vše si nicméně vynahradila po únorovém
převratu, kdy se aféra stala jedním z prvních politických procesů
zinscenovaných komunistickou stranou. V procesu Reichel a spol.
bylo již v květnu 1948 obžalováno 22 lidí. Soud odsoudil tři osoby
k trestu smrti, dvěma pak změnil trest na patnáct let a jednomu na
doživotí.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »