Letiště Praha jedním z nejvýznamnějších architektonických děl uplynulých 100 let na území České a Slovenské republiky.

Letošní jubilejní rok se stal příležitostí k bilancování v celé řadě oborů. V oblasti architektonické je jednou z příležitostí hodnotit i připomenout Anketa České a Slovenské stavby století. Letiště Václava Havla Praha je jednou z nominovaných staveb.

Do projektu České a Slovenské stavby století bylo odbornou komisí, složenou ze zástupců českých a slovenských asociací a svazů dlouhodobě spjatých s rozvojem stavebnictví, vybráno celkem 100 stavebních a architektonických děl s ohledem na jejich význam a přínos od roku 1918 do současnosti. Za českou stranu bylo nominováno 66 staveb, za slovenskou pak 34. 

Veřejnost pak může až do 15.9. 2018 ve veřejné anketě hlasovat o pořadí staveb vzhledem k jejich důležitosti a významu. Budeme rádi, pokud čtenáři Flying Revue podpoří v anketě svými hlasy právě projekt Letiště Praha. 

Soupis staveb a pravidla hlasování je možné nalézt na www.stavbystoleti.cz, kde je možné rovněž provést hlasování.

Připomeňme si nyní historii výstavby letiště alespoň v krátkosti.

Rozvoj dopravního letectví ve dvacátých létech minulého století jasně naznačil, že kapacity i lokalita tehdejšího vzdušného přístavu ve Kbelích přestane brzy stačit. Z vytipovaných lokalit pro výstavbu nového moderního letiště byla zvolena pláň mezi obcemi Ruzyně, Hostivice, Středokluky a Přední Kopanina, poskytující volné rovné plochy pro předpokládaný momentální provoz a především i pro budoucí rozšíření.

V anonymní předválečné soutěži se sešlo na 25 návrhů, které daly vzniknout výsledné podobě letiště. Za čtyři roky stavebních prací byl vybudován letecký areál o rozloze 80 ha, se zpevněnými travnatými drahami se zapuštěnými světelnými návěstidly a dalším na svou dobu špičkovým technickým vybavením (maják, světlomety, navigace). Autorem „leteckého nádraží“ byl Adolf Benš, další budovy vytvořil Kamil Roškot.  Benšova funkcionalistická budova – dnešní Terminál 4 – je jedinečná odbavovací hala s proskleným klenutým zastřešením a takřka plně prosklenou navigační věží. V roce 1937 získala na výstavě v Paříži zlatou medaili. Areál dále obsahoval 3 hangáry, požární stanici, bytové domy pro personál atd. Ještě před válkou se začaly budovat betonové vzletové dráhy, za okupace bylo dostavěno další křídlo hlavní budovy.

Další rozvoj přišel v letech 1960–1968, kdy severně od stávajícího vyrostl nový terminál a další provozní budovy. Architektonický návrh na základě soutěže vypracovali Karel Bubeníček, Karel Filsak, Jan Šrámek a Jiří Louda. Projektanti od počátku spolupracovali s výtvarnými umělci a výsledkem je výtvarně i funkčně hodnotný celek, který svou kapacitou vystačil až do sklonku století.

V polovině devadesátých let byla zahájena další výstavba, která letiště rozšířila o nový odbavovací komplex „B“, cargo a další budovy. Roku 2001 se začal stavět Terminál Sever 2, s odbavovacím prstem „C“, podle návrhu ateliéru Nikodem a Partner.

Michal Beran za použití materiálů autorů ankety Stavby století