5.9.2021
Jeden ze dvou prototypů čtyřmotorového transportního letounu Lockheed YC-130 Hercules (53-3397) provedl první let tohoto typu z letiště v kalifornském Burbanku.
Cílem letu se stala letecká vojenská základna Edwards AFB. Stále trvající příběh jednoho z nejúspěšnějších transportních letounů historie započal.
Lockheed YC-130 (53-3397) (Foto: Lockheed Martin)
Posádku historického letu tvořili testovací piloti Stanley Beltz a Roy Wimmer, které doplňovali letoví inženýři Jack G. Real (budoucí viceprezident společnosti Lockheed) a Dick Stanton. Let z terminálu společnosti Lockheed na letišti v Burbanku trval do přistání na Edwards AFB jednu hodinu a jednu minutu.
Prototyp YC-130 vzlétá z Burbanku ke svému prvnímu letu (Foto: Lockheed Martin)
Popud ke vzniku zcela nového transportního letounu daly zkušenosti z války v Koreji, které ukázaly, že pístové transportní stroje, jejichž parametry byly uspokojivé za doby druhé světové války, již neodpovídají současným požadavkům. V únoru 1951 proto velení USAF zaslalo leteckým výrobcům zadání na nový taktický transportní letoun, který měl tvořit do budoucna páteř transportních jednotek amerického letectva.
Lockheed YC-130 (53-3397) na ploše Edwardsovy vojenské letecké základny (Foto: USAF)
Společnost Lockheed odpověděla projektem L-206, který vznikl v konstrukční skupině vedené Willisem Hawkinsem. Traduje se, že když zprávu k projektu L-206 viděl poprvé slavný Kelly Johnson, který absolutně neměl zájem o pomalé a neozbrojené letouny, řekl v první reakci tehdejšímu šéfkonstruktérovi Lockheedu Hallu Hibbardovi: „Jestli se pod to podepíšeš, pošleš Lockheed ke dnu.“ Hibbard s Johnsonem však naštěstí projekt následně podrobně prostudovali a dali mu zelenou. Lockheed s ním následně 2. července 1951 armádní kontrakt získal.
Lockheed YC-130 (53-3397) během prvního letu dne 23. srpna 1954 (Foto: Lockheed Martin)
Letoun 53-3397 byl ve skutečnosti druhým z postavených prototypů, ale prvním, který se dostal do vzduchu a jeho historickému přeletu na Edwars AFB byl na palubě doprovodného stroje Lockheed P2V Neptune přítomen i sám Kelly Johnson.
Sériová výroba první verze C-130A se rozběhla ve výrobním závodu Lockheedu ve městě Marietta ve státě Georgia, kde bylo v následujících desetiletích vyrobeno přes 2300 letounů C-130 různých verzí.
Zatím poslední sériová verze Herculesu, C-130J, zde ve zbarvení Národní letecké gardy státu Maryland
První sériová verze C-130A používala motory Allison T56-A-1A s třílistými vrtulemi a Hercules s nimi dosahoval cestovní rychlosti 530 km/h a maximální rychlosti 604 km/h (ve výšce 7376 metrů). Dolet s užitečným zatížením 15 875 kg byl 3398 kilometrů.
Do dnešních dnů vzniklo přes 40 verzí Lockheedu C-130, jak vojenských, tak i civilních, přičemž dodnes slouží celá řada z nich v civilní i vojenské sféře po celém světě.
Autor: Michal Beran
michal.beran@flying-revue.cz
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »